Novej osobáček na týhle trati potěšil. Šestý Prčice jsou doma a dneska při tý jejich padesátce to bylo také hezky "sváteční". Z Prahy jsem vyrazil hned ráno, abych předešel odpolednímu vedru. Ranní vstávačka a odvoz opět zařídil super domestik PetrH (moc díky za to). Na Hájích šrumec jako vždy, ale povedlo se mě vyběhnout už v 5:05. Postupně jsem předběhnul pár set lidí, co odstartovali pár desítek minut předemnou a kousek za Průhonicema, už jsem běžel sám. Na 18km jsem dal slíkací pauzu a docvaknul mě Ondra s Markem se kterýma jsem strávil pěkných pár km společného bezva klusu. V Čase 3:10 jsme byli v Týnci na kontrole jako první :). Pak ovšem začalo moje osobní peklíčko. Už v Týnci se mě vzbouřila střeva a poprvé na závodech jsem si užil srajdu :(. Takže jsem poskvrnil i Neveklov, Kosovu Horu a pár roští cestou. Od Týnce to byl boj s trubkama, ale na zabalení to nebylo. Trocha kolči a normálního jídla to docela spravila. Postupně mě začalo trápit i vedro a pár km před cílem jsem si zvrknul kotník. Jsem docela dorubanej a trofej v podobě botky je letos obzvláště zasloužená. Cíl se nakonec povedlo splnit a doběhnul jsem v topten na sedmém místě. Prčice sice nejsou závod a určitě startovalo pár lidí později než já a čas mají úplně určitě lepší, ale sorry já si přivstal, takže je to zasloužený a pravidla jsou pro všechny stejný :).